Dalekohled BART (zkratka z Burst Alert Robotic Telescope) je jedním z nejstarších plně autonomních robotických dalekohledů na světě – jeho počátky datujeme k roku 2000. Jeho vznik byl motivován nutnou potřebou pozorování optických protějšků záblesků záření gama (též gama záblesky, anglická zkratka GRB), a to s co nejkratší prodlevou po jejich detekci družicí, kde se plná automatizace ukázala býti nezbytnou. Počátky dalekohledu byly velmi překotné a objevné, byly spojeny s nadšenou aktivitou mnoha studentů, což v důsledku vedlo k vytvoření dnes již široce používaného systému na řízení robotických dalekohledů RTS2.
Dalekohled je umístěn v České republice, konkrétně v Ondřejově, na observatoři Astronomického ústavu AVČR, v.v.i., na souřadnicích 49.909041,14.781876, nedaleko od robotického dalekohledu D50.
Vzhled a výbava dalekohledu se poněkud měnily v čase, dnes využívá ekvatoreální montáž německého typu Losmandy Titan, která nese dva optické dalekohledy: “narrow–field” (NF, hlavní dalekohled), což je 0.25m Schmidt–Cassagrain od firmy Meade (f=1600mm), a “wide–field” (WF, širokoúhlá kamera), kterou představuje zrcadlový fotografický objektiv typu Maksutov–Cassegrain s parametry 500/5.6 od firmy Rubinar. Hlavní dalekohled je vybaven mimořádně citlivou CCD kamerou cm2 od firmy FLI, a také digitálním fokuserem a filtrovým kolem, osazeným standardními fotometrickými filtry (BVR Johnson–Bessel a širokopásmový filtr RG850 (z”)) a také neobsazenou pozicí pro pozorování bez filtru. Širokoúhlá kamera využívá CCD kameru G2–1600 od firmy Moravské přístroje, prozatím ale nemá fokuser ani filtrové kolo a pozoruje tedy pouze bez filtru.
Jak již bylo zmíněno, dalekohled je řízen systémem RTS2 a pozoruje v plně autonomním režimu, s výjimkou začátku pozorování. Ten může být také prováděn automaticky podle meteorologických čidel, nicméně my přesto preferujeme tento manuální způsob, který je ostatně občas dokonce nezbytný, například v zimě (nutnost odstranění sněhu atd.). Všechny ostatní úkoly (rekce na záblesky záření gama, výběr cílů k pozorování, reakce na změnu počasí atd.) je prováděno zcela autonomně, jak je obvyklé u dalekohledů řízených systémem RTS2.
Standardní pozorovací program (mimo projekt GLORIA) je založen na pozorování optických dosvitů gama záblesků a na dlouhodobém monitorování rozličných astrofyzikálních objektů, konkrétně kataklyzmických proměnných hvězd, symbiotických hvězd, aktivních galaxií atd.
Přístup přes projekt GLORIA je umožněn pouze pro nutná a bezpečná zařízení, například je zakázáno ovládání střechy pozorovatelny (ta je ovládána pouze automaticky, systémem RTS2).
Při běžných pozorováních, prováděných přímo systémem RTS2, se k zpřesnění pozice dalekohledu automaticky využívá zpětná vazba, plynoucí z astrometrie pořízených snímků. Toto bohužel nefunguje při pozorování přes interaktivní mód projektu GLORIA, takže přesnost nájezdů montáže může být někdy trochu problematická.
Abychom ochránili citlivé detektory, rozhodli jsme se zcela zakázat pozorování Měsíce. Systém by neměl umožnit přesun montáže na pozici bližší než 5° od středu Měsíce. Pozorování jasných planet je možné, ale není doporučené (není vhodné kvůli parametrům dalekohledu). Pokud se přesto pokusíte o jejich pozorování, používejte, prosím, pouze velmi krátké expozice (kratší než 0.1s), kvůli ochraně detektorů.